Výlety

Okolí je zde krásné a i vzdálenější místa jsou nádherná a proto máte možnost si vybrat cíle a několikrát do roka vyrazíme společně na místa, která budete chtít poznat.

Zavlekov

Od Nové hospody na jihovýchod je obec Zavlekov, dnes již tvrz zdejšího hradu posteveného ve 14 stol. a opuštěného roku 1544 byla sídlem loupeživých rytířů.

Obec je v nadmořské výšce 552 metrů, první zmínka se připomíná na rok 1334, kdy ji držel Dluhomil z Velhartic, zmiňovaný ještě v roce 1377. V roce 1856 provedli Taafové romantické úpravy, zachovalo se zdivo obytného věžovitého paláce spojeného s okrouhlou nárožní baštou.

Naproti kostelu stojí bývalá panský sýpka (technická památka), původně tvrz Dlouhoveských ze 16. stol. Nedaleko obce nalezneme pravěké oválné hradiště Hradec o velikosti 1,7 ha se zachovalým kamenným valem a příkopem, osídlené též v mladší době hradištní (10. stol.). Hradiště má valy z kamenů „na sucho“ kladených. Dějiště románu P.Chocholouška „Dvůr krále Václava“ a básně Š.Hněvkovského „Děvín“.

Nalžovksé hory

Povýšené na Horní městečko v r. 1853, kde se v okolí těžilo stříbro, cín a olovo. Osadu Stříbrné Hory založili vesměs Němci z Jáchymova, brzy došlo k úpadku těžby a několik pokusů o obnovu těžby se nezdařilo až v polovině 16. stol.. Po roce 1718 patřilo městečko Stříbrné Hory spolu s nalžovským panstvím hrabatům z Poettingu a v letech 1769 – 1937 původně irskému rodu Taafe. Je zde zámek ze začátku 17. stol. postavený v empírovém stylu, posledním šlechtickým majitelem byl také rod Taaffe. Místní školu navštěvoval Karel Klostermann, v mládí zde pobýval dirigent František Stupka.

O další 4km dále nalezneme obec Hradešice, kde se vyráběl první uherský salám v Čechách.

pLánice

Směrem na sever je krásné město Plánice v nadmořské výšce 579 m, první zmínka o Plánici pochází z roku 1144 zde byl vystavěn zámek a podle K. I. Dienzenhofera byl v 18.stol. přestavěn, stejně tak i kostel sv. Blažeje, přední místo v historii města však zaobírá fakt, že se zde narodil vynálezce a podnikatel Dr. Ing. František Křižík vynálezce plynule svítící obloukové lampy, tvůrce první pražské elektrické tramvaje, první evropské elektrifikované železnice, jeho rodný domek slouží dnes jako muzeum, kde je ke shlédnutí jeho slavná oblouková lampa.

Pouhý jeden kilometr na východ od Plánice se nachází snad nejmenší vesnice u nás se dvěma trvale hlášenými osobami – Nicov, zde nacházíme kostel Nanebevzetí Panny Marie s nejkrásnější architekturou vůbec s dvouvěžovým průčelím, kopulí a lucernou velikostí i architektonickými kvalitami vysoko přesahuje měřítka obvyklá vesnických kostelů, který je rovněž, dílem K. I. Dienzenhofera, v jeho blízkosti je studánka s radioaktivní vodou opředená pověstmi o mnoha zázračných uzdraveních.

Z Plánice dále na sever se dostaneme do Mlýnského Struhadla v nadmořské výšce 498m., zde protéká říčka Bradlava, zajímavým turistickým cílem je nedaleký Flosmanův mlýn nebo tzv. Palackého kámen, kde na táboru lidu kázal roku 1848 „Otec národa“ František Palacký.

Vrátíme – li se do Plánice a zvolíme směr na západ ke Klatovům můžeme navšívit vesničku Obytce založenou před rokem 1227 kde se nachází tvrz poprve zmiňovaná roku 1543 a v 18. století přestavěná na na jednopatrový barokní zámeček.

Klatovy

Královské město Klatovy, zvané též město karafiátů, bylo založeno roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II. V průběhu staletí se město utvářelo do své dnešní podoby uchovávaje si svou neopakovatelnou atmosféru uplynulé doby v podobě několika historických architektonických celků. Ve středu města se mísí moderní architektura s historickou, zastoupenou několika stavebními slohy od gotického přes renesanční a barokní až po empírový. kde můžete navštívit třeba Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše a nahlédnout do historie regionu, nebo vystoupat na černou věž – pětipatrová věž je vysoká 81,6 metrů byla postavena v letech 1547 – 1555 mistrem Anoňem. a mít celé město jak na dlani, velkou proslulost získali díky pěstování karafiátů již od roku 1813, jsou zde i známé katakomby.Barokní lékárna U Bílého jednorožce – zařízení lékárny pochází z roku 1773. Provoz lékárny se udržel až do roku 1966, poté byl interiér upraven jako lékárnické muzeum. Bílá věž – věž byla zbudována v roce 1689 v těsném sousedství děkanského kostela, Židovský hřbitov a synagoga v Klatovech – židovští obyvatelé se začali v Klatovech usazovat od druhé poloviny 19. století v souvislosti s josefínskými reformami a rozvojem průmyslu.

Poslední zajímavostí je Továrna bratří Wienerů na límce a manžety založena roku 1886 v Plzeňské ulici, zde byla poprvé v Klatovech zavedena pásová výroba, nad branou domu Pavla Wienera č. 138/II byla umístěna pamětní deska s emblémem tří korunek a nápisem ve francouštině „Dům u tří korunek“. Město Klatovy skrývá ještě spoustu dalších a nádherných památek a skvostů a na ty už určitě se budete chtít podívat osobně.

Velhartice

Zde je krásný hrad a zámek, kde byly za Jiřího z Poděbrad uchovávány i korunovační klenoty. Je tu k zhlédnutí chata Jana Wericha. Nebo jinou odbočkou se můžete nasměrovat do obce Mlázovy, kde je westernový ranč a hlavně nádherná pohádková chaloupka, plná všelijákých pohádkových postaviček i nejen jejich příběhů.

SuŠice

Brána Šumavy Sušice, ještě před nimi odbočte na nejznámější rozhlednu Západních čech na Svatobor, je to zalesněný vrch nad Sušicí, 845 m n. m. Na vrcholu stávala již od roku 1890 rozhledna a útulna Klubu českých turistů. V roce 1934 byla stará rozhledna zbořena a postavena nová chata s rozhlednou. Rozhledna je vysoká 26 metrů, dostaneme se sem, také po červené turistické značce asi po hodině chůze ze sušického náměstí.

Z věže je výhled na :

Severovýchod :
hrad Rabí, Prácheň, na obzoru Středočeská vrchovina
Jihovýchod :
Sedlo, hrad Kašperk, Ždánov a Javorník
Jihozápad :
Sokol, hřeben Pancíře a Můstku, Jezerní stěna a Velký Javor.

Ovšem Sušice Vás zdrží déle. Město Sušice, často též nazývané „Brána Šumavy“, leží v nadmořské výšce 465 m ve Svatoborské vrchovině, v údolí vroubeném zvlněným věncem Kalov. Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy, bylo původně pravěkou rýžovnickou osadou při obchodní cestě do Bavor. Její jméno značí suché místo uprostřed vodních toků Otavy a Roušarky. Osada byla založena patrně kolem roku 790, 1. písemné zmínky pocházejí až z roku 1233. Ve 12. století patřilo celé Sušicko bavorským hrabatům z Bogen. Český panovník Přemysl Otakar II. pravděpodobně již kolem roku 1257 vojensky obsadil celé Sušicko a někdy po roce 1260 začal budovat královské město, které se mu mělo stát oporou v tomto kraji. Toto období vývoje města bylo dovršeno vybudováním důkladného opevnění s dvojitým pásem hradeb a 3 branami za Jana Lucemburského. V 19. století nastává doba nového rozkvětu. V roce 1839 zde Vojtěch Scheinost zavedl výrobu fosforových zápalek a právě tato výroba proslavila Sušici po celém světě. Dále se zde rozvinul kožedělný průmysl a koncem 19. století těžba a zpracování vápence. Jestliže na počátku 19. století mělo město přes 3 tisíce obyvatel, na počátku 20 století zde žilo 6,5 tisíce obyvatel. V dnešní době jsou v Sušici i nadále probíhá výroba zápalek v podniku Solo. Dalším významným podnikem je PAP, který vyrábí obalový materiál.

po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy, bylo původně pravěkou rýžovnickou osadou při obchodní cestě do Bavor. Její jméno značí suché místo uprostřed vodních toků Otavy a Roušarky. Osada byla založena patrně kolem roku 790, 1. písemné zmínky pocházejí až z roku 1233. Ve 12. století patřilo celé Sušicko bavorským hrabatům z Bogen. Český panovník Přemysl Otakar II. pravděpodobně již kolem roku 1257 vojensky obsadil celé Sušicko a někdy po roce 1260 začal budovat královské město, které se mu mělo stát oporou v tomto kraji. Toto období vývoje města bylo dovršeno vybudováním důkladného opevnění s dvojitým pásem hradeb a 3 branami za Jana Lucemburského. V 19. století nastává doba nového rozkvětu. V roce 1839 zde Vojtěch Scheinost zavedl výrobu fosforových zápalek a právě tato výroba proslavila Sušici po celém světě. Dále se zde rozvinul kožedělný průmysl a koncem 19. století těžba a zpracování vápence. Jestliže na počátku 19. století mělo město přes 3 tisíce obyvatel, na počátku 20 století zde žilo 6,5 tisíce obyvatel. V dnešní době jsou v Sušici i nadále probíhá výroba zápalek v podniku Solo. Dalším významným podnikem je PAP, který vyrábí obalový materiál. Významně je zastoupen i potravinářský průmysl. Město je kulturním a hospodářským centrem jižní části klatovského okresu. Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter byl založen r. 1654 pro posílení věřících a potlačení protestantství. Původně byly budovy jednoduché, bez výzdoby, jak to vyžadovaly stanovy řádu. V 18. století byla přistavena Kaple sv. Kalvárie. Poutní kaple Anděla Strážce na kopci Stráž je z let 1682 – 1683. Prostranství kolem ní bylo ohrazeno ambity a pak i kaplemi v nárožích. Je otevřena každoročně o sušické pouti první neděli v září. Voprchovský dům (muzeum), dřívější děkanství na náměstí je zachovalý gotický dům se zachovalým původním zdivem, portálem a štíty zadního traktu. Kolem roku 1600 získala budova malebný renesanční štít. Dnes je sídlem Muzea Šumavy s bohatými sbírkami k dějinám horního Pootaví, historii města a sušického sirkařství. Židovský hřbitov se nachází mezi okružní komunikací a hradební zdí. Původně byl hřbitov zřízen pod městským opevněním r. 1626. Nyní je významnou kulturní památkou. Opevnění města bylo vybudováno r. 1322 a obepínalo v oválu město. Přirozenou součástí opevnění byla řeka Otava, říčka Roušarka, bažinatý terén na jihu a vodní příkop. Do dnešní doby se z hradeb zachovaly pouze malé zbytky (např. u autobusového stanoviště na nábřeží) a zbytky Klášterní brány u mostu přes Otavu.

Významně je zastoupen i potravinářský průmysl. Město je kulturním a hospodářským centrem jižní části klatovského okresu. Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter byl založen r. 1654 pro posílení věřících a potlačení protestantství. Původně byly budovy jednoduché, bez výzdoby, jak to vyžadovaly stanovy řádu. V 18. století byla přistavena Kaple sv. Kalvárie. Poutní kaple Anděla Strážce na kopci Stráž je z let 1682 – 1683. Prostranství kolem ní bylo ohrazeno ambity a pak i kaplemi v nárožích. Je otevřena každoročně o sušické pouti první neděli v září. Voprchovský dům (muzeum), dřívější děkanství na náměstí je zachovalý gotický dům se zachovalým původním zdivem, portálem a štíty zadního traktu. Kolem roku 1600 získala budova malebný renesanční štít. Dnes je sídlem Muzea Šumavy s bohatými sbírkami k dějinám horního Pootaví, historii města a sušického sirkařství. Židovský hřbitov se nachází mezi okružní komunikací a hradební zdí. Původně byl hřbitov zřízen pod městským opevněním r. 1626. Nyní je významnou kulturní památkou. Opevnění města bylo vybudováno r. 1322 a obepínalo v oválu město. Přirozenou součástí opevnění byla řeka Otava, říčka Roušarka, bažinatý terén na jihu a vodní příkop. Do dnešní doby se z hradeb zachovaly pouze malé zbytky (např. u autobusového stanoviště na nábřeží) a zbytky Klášterní brány u mostu přes Otavu.

po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy, bylo původně pravěkou rýžovnickou osadou při obchodní cestě do Bavor. Její jméno značí suché místo uprostřed vodních toků Otavy a Roušarky. Osada byla založena patrně kolem roku 790, 1. písemné zmínky pocházejí až z roku 1233. Ve 12. století patřilo celé Sušicko bavorským hrabatům z Bogen. Český panovník Přemysl Otakar II. pravděpodobně již kolem roku 1257 vojensky obsadil celé Sušicko a někdy po roce 1260 začal budovat královské město, které se mu mělo stát oporou v tomto kraji. Toto období vývoje města bylo dovršeno vybudováním důkladného opevnění s dvojitým pásem hradeb a 3 branami za Jana Lucemburského. V 19. století nastává doba nového rozkvětu. V roce 1839 zde Vojtěch Scheinost zavedl výrobu fosforových zápalek a právě tato výroba proslavila Sušici po celém světě. Dále se zde rozvinul kožedělný průmysl a koncem 19. století těžba a zpracování vápence. Jestliže na počátku 19. století mělo město přes 3 tisíce obyvatel, na počátku 20 století zde žilo 6,5 tisíce obyvatel. V dnešní době jsou v Sušici i nadále probíhá výroba zápalek v podniku Solo. Dalším významným podnikem je PAP, který vyrábí obalový materiál. Významně je zastoupen i potravinářský průmysl. Město je kulturním a hospodářským centrem jižní části klatovského okresu. Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter byl založen r. 1654 pro posílení věřících a potlačení protestantství. Původně byly budovy jednoduché, bez výzdoby, jak to vyžadovaly stanovy řádu. V 18. století byla přistavena Kaple sv. Kalvárie. Poutní kaple Anděla Strážce na kopci Stráž je z let 1682 – 1683. Prostranství kolem ní bylo ohrazeno ambity a pak i kaplemi v nárožích. Je otevřena každoročně o sušické pouti první neděli v září. Voprchovský dům (muzeum), dřívější děkanství na náměstí je zachovalý gotický dům se zachovalým původním zdivem, portálem a štíty zadního traktu. Kolem roku 1600 získala budova malebný renesanční štít. Dnes je sídlem Muzea Šumavy s bohatými sbírkami k dějinám horního Pootaví, historii města a sušického sirkařství. Židovský hřbitov se nachází mezi okružní komunikací a hradební zdí. Původně byl hřbitov zřízen pod městským opevněním r. 1626. Nyní je významnou kulturní památkou. Opevnění města bylo vybudováno r. 1322 a obepínalo v oválu město. Přirozenou součástí opevnění byla řeka Otava, říčka Roušarka, bažinatý terén na jihu a vodní příkop. Do dnešní doby se z hradeb zachovaly pouze malé zbytky (např. u autobusového stanoviště na nábřeží) a zbytky Klášterní brány u mostu přes Otavu.

HoražĎovice

rodiště známého skladatele O. Ševčíka, historie města je odedávna spjata s nedalekou staroslavnou Práchní. Již v 10. století zde vzniklo opevněné hradiště a zhruba o dvě století později se stal kamenný hrad správním centrem Prácheňského kraje, který ve 13. století zahrnoval přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko. Dnes je možné na Práchni vidět pouze zbytky zříceniny mohutného hradu a kostelík sv. Klimenta ze 13. století. Za návštěvu určitě stojí městské muzeum kde můžete netradičně spojit prohlídku nejkrásnějších zámeckých prostor a muzejní expozice i se sezoními výstavami. Také stará část města Horažďovic stojí za procházku a pokud vás nezajímají středověké památky, může vás zaujmout výhled na řeku Otavu a vrch Prácheň. Je zde ojedinělý výskyt perlorodek a aquacentrum.

Hrad Rabí

Před Horažďovicemi jen pár minut za odbočkou do Sušice, je naše nejznámější zřícenina hradu Rabí. Hrad Rabí jako výrazná dominanta horního Pootaví patří k nejmohutnějším a nejrozsáhlejším středověkým hradním stavbám v Čechách. Původní hradní jádro vzniklo na počátku 14. století ve formě strážní věže jako ochrana obchodní cesty spojující Sušici s Horažďovicemi i jako ochrana bohatých rýžovišť zlata. Rod Rýzmberků držel hrad s městem a okolními vesnicemi od roku 1380 do roku 1549. Po krátké držbě jinými rody koupili v roce 1570 rabské panství Chanovští z Dlouhé Vsi. V roce 1708 koupili Rabí Lamberkové a jelikož hrad v roce 1720 vyhořel, zvolili za své sídlo Žichovice a hrad pustnul. Částečnou asanaci, ale spíše amatérskou, provedl Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích, který hrad získal za symbolickou 1 Kč v roce 1919. Dnes je hrad národní kulturní památkou, byl také dvakrát dobýván Janem Žižkou a při jeho druhé návštěvě zde přišel o druhé oko.